Historie

Vyhlašujeme poznávací soutěž (pro posádky) o panáka:

Co vidíte na obrázku?

1. maják na Palagruži otočený o 170°
2. prs gorily Moji, která žila na Palagruži
3. koza královny krásy Palagruža Cup
4. standartizovaný kožní výrůstek velikosti 3 účastníka Palagruža Cup

Vyhlášení vítěze dnes při závěrečné merendě :)

My jsme se snad projedli až na dno?!

Také krásná momentka jak vystřižená z výkladce butiku v Pařížské...ale o to nejde-nevšimli jste si snad,přátelé, té pohodové atmosféry?

OK,ale toto už je snad kompletně IN! No ne?!

tato Verze je už aspoň trochu jachtarska?no dobra,Vcelku Maju beru,ale modré pruhy tam jsou!

Pro modni cajty:

zmena noční vachty na denní ... najdi pesimistu a optimistu

Maskot zajezdu 2?kdepak!!!!trim to death!

maskot zájezdu

Ideální obal na kotvu. Modří z Ikea už vědí

idealni plachtoví

Zbyvajici množině příznivců lodi c.1 (neni prázdná ?) zasíláme pár momentek...IT guru spí,takže neumíme poslat více foto najednou...sorry jako

Milí poslední dva příznivci naší posádky,

je konec... Naše naděje na ještě lepší umístění zmařilo předčasné přerušení závodu ve chvíli, kdy se náš genakr nafouknul vzduchem a vezl nás kosmickou rychlostí směrem na západ. Ale popořádku...

Start ... mírumilovná operace, všechny posádky se se vzájemnou úctou seřadily na startovní čáře a na genakry vyrazily... Volíme zlatou střední cestu a máme dvě lodě vlevo, dvě lodě vpravo a jednu za sebou. Jede to, dokonce by se dalo říct, že když se šikovně nastaví posuzovací kritérium, tak jsme první. Valíme za Lastovo a řešíme, zda ostrov západně od Lastova vezmeme levobokem, či pravobokem. Jak by moje Velikonoční posádka očekávala, vítr vyřešil situaci za nás, takže byla možná již jen jedna varianta... Jedeme zprava - to ale znamená "vekslík" (to jsou dvě halzy s genakrem) a valíme dál. Díky vekslíku jsme ale třetí...

Roh u Korčuly... už jsme byli druzí, ale trojka se nějak vzchopila a vzdoruje. Vepředu je nedostižná pětka. Naši včerejší kamarádi jsou společně v Itálii. To vypadá dobře. Za chvíli jde genakr dolů, protože se začíná stoupat. Objevují se různé teorie, jak to u Korčuly lehá a podobně. Obraty děláme podle aktuálně převažující teorie.

Druhý průjezdní cíl u Paklenů ... Po posledním obratu valíme "nahoru" ke Hvaru. Trojka kus před námi a trošku vpravo, ozajstní (kteří mezitím dovalili z Itálie) jsou míň před námi a víc vpravo. Postupně to lehá. Kapitán se vydává spát, na palubě zůstávají jen lodník a PP2 (podle mých zkušeností z této regaty by měl rozhodně aspirovat na PP1) a ejhle ... ozajstní obrací a trojce to lehá - rychle doleva! Po pěti minutách zaslouženého spánku budíme kapitána, děláme bleskový obrat doleva. Kapitán jde opět spát. Co se nestane, z rychlosti okolo 1,5 kun jsou najednou 3 kuny a valíme směrem na průjezdní bod. Trojka tam zůstala a nejede, ozajstní jedou trošku. Vytahujeme teorii "pruhového větru" a valíme v našem ryhlém pruhu mezi Hvar a Pakleni. My jediní 3 kuny plus a ostatní pod dvě kuny. Sebeuspokojení nezná mezí. PP2 citlivě kormidluje a lodník s Martinem Ž mu trimují plachty. Neuvěřitelné, dokonce nedostižnou pětku stahujeme mílovými kroky. Bohužel, do průjezdní čáry jsme to nestihli a projeli jako druzí asi 15 minut za pětkou. Nevadí, kdyby se zrušila etapa, tak máme solidní základ a bojujeme dál.

Jedeme dál - celou noc lovíme dechy mazi Hvarem a Paklenama. Moc jsme jich nechytili, protože pětka odplula vpřed a naopak zezadu doskočili ostatní. Je to zkouška pevných nervů a vůle. Rozednívá se a my vyjížíme za Hvar. Najednou jsme čtvrtí uprostřed chumlu mezi 2 a 5 místem. Opět lovíme dechy, tentokrát trošku úspěšněji - puf puf, máme je v genáči a jedeme - nejdřív 2 kuny, pak 3,5 a voda se opět vaří za zádí. Najednou se suneme vpřed a v tom na nás kluci z trojky řvou "vysílačka". Zapínáme vysílačku, která se nějak sama z důvodu ochrany baterií vypnula a přichází K.O. - etapa je ukončena. Zrovna když to jede ? Divné, ale nic jiného nám nezbývá. Jedeme dál na plachty a řešíme umístění - jak to vlastně je ? Ozajstní mají součet umístění 6 a my taky. Pokud by byla pravidla jako na Velikonočce, tak bychom byli dokonce druzí, díky lepší etapě. Palagruža ale nikde plachetní směrnice nemá, tak si píšeme s pořadateli. Jejich verdikt je krutý - pomocné kritérium je "královská etapa", jsme třetí.

Jsme zklamáni, ale stmeleni ... Zvíře jun sice identifikovalo nějaké dočasné nesoulady v naší posádce, ale ty jsou dávno pryč, jak dokazuje přiložené foto. Jsme jednotní jako nikdy. Kapitán je smutný, ale sportovně uznává kvality soupeřů. Jsou prostě dobří. O pětce nebylo sporu, ale na ozajstných jsme si mysleli ... Nepodařilo se. Kapitán si smutně povzdechl s legendárními slovy Karola Poláka "že jaká škoda, že u nás v posádce nemáme takýchto kokotov ...".

Over

Dnešek byl, je a vypadá to, že i bude o chytání kozích dechů. Rychlost se od startu pohybuje okolo 2 uzlíků, když jsme se náhodou v jednu chvíli rozjeli na 3,5 uzlů, kapitán zpozorněl a rozkázal rozdat hárnesy. Po vteřině bylo po všem, tak si to naštěstí rozmyslel :) méně úsměvné pak posádce přišlo to, že došla plzeň...

aA je to tady ...

Lastovo a cílová rovinka... Dvě lodě před námi s uctivým náskokem, co s tím budeme dělat ? Pro tuto chvíli jsme zvolili teorii "čím víc na sever, tím slabší vítr" a udělali obrat doprava. Tak tudy ne, jedeme zpět do Itálie..., obrat zpět. Je potřeba nová teorie - "u břehu bude u půl jedenácté bríza, jedeme si pro ni" a valíme vesele k levém okraji Lastova. Amíci, kde se vzali, tu se vzali, jsou najednou vlevo od nás. Nevadí, nemají nastoupáno, držíme naší novou teorii. Té nevěří ani naši nejskalnější fanoušci z Bukovan a v SMS mrmlají cosi o králících z klobouku, kteří se zpravidla neobjeví. Ufff amíci nevydrželi, točí a jedou do Itálie... Už potřetí je odepisujeme a soustředíme se na dvě vedoucí lodě. Ty zpomalují na jeden až dvě kuny a my jedeme stále tři a víc... Zatím do Ubli, ale to nevadí, hlavně že jedeme. Blížíme se ke břehu a bríza nikde. Ostatně je teprve asi 22:00, tak co by tam dělala. Pomocná teorie, že na jihu přijde bríza dřív bohužel nepomohla, nefunguje. Takže obrat a křižujeme pomaličku k cíli. A vida - ozajstní stojí u Floridy (to je takový malý poloostrov před vjezdem do cílové zátoky). Šance !!! Míjíme je a kapitán zakazuje diskusi o těchto tématech. Chvíli tedy řešíme rozvod Lucky Vondráčkové a urbanistickou situaci satelitů Českých Budějovic, dokud citlivý lodník neprohlásí, že je mu těch ozajstných líto... To neměl dělat. Jak kapitán prohlásil, tak tím vypnul karmu (nebo tak nějak to říkal) a všechno začíná jít špatným směrem. Teda minimálně naše loď. Nejdříve zprava z moře valí na genáč Amíci, jako by si foukali fénem do plachet. Zařazují se před nás. Děláme dva šlágy, kterými se posunujeme asi o 20 metrů. Při návratu téměř na původní místo nás zprava překvapili ozajstní, kteří místo toho aby stáli u skály, tak jedou proti nám a mají přednost. Stihneme to ? Ne, obracíme a zařazujeme se pod ně. Navíc oni jedou a my ne ... No a tak už to zůstalo až do cíle. Třikrát odepsaní amíci druzí, ozajstní třetí a my brambora. Vyvazujeme se na mole a mlčíme. Zklamání je hmatatelné a prostupuje lodí. Pokusíme se jej zahnat travaricou, Jamesonem a zelenou a už to vidíme jasně - kralíci sice z klobouku nevylezli, ale ANO, bude líp. Za všechno přece mohl ten pokažený otěžový vozík...

Palagruža... konečně to místo opředené legendami... náš kapitán nám líčí historku, jak tu kdysi, když byl ještě mlád, dvakrát projížděl na poháru Niké. Lodník a pomocná síla Pavel vidí panelák ve velikosti 3xTESCO jak to před námi provalí směr Benátky a obtěžuje ostatní se svou teorií, že ty velké šipky v mapě znamenají koridor regulovaného provozu pro tyto velké lodě a požaduje obrat. Nikdo ho však neposlouchá. Lodník se tady uchýlil k rafinované lsti a přišel s "teorií tří obratů", která nám pomůže. Nefunguje tu totiž seesea, nedá se řídit podle čárek těch před námi a tak musíme empiricky vyzkoumat, jaké kursy můžeme jet.Teď doleva, skoro k Palagruže, tam dolu kursem 180 (to už víme) a cestou si zjistíme jaký kurs má druhý šlág. Kapitán akceptoval a tak hurá, jedeme z toho koridoru námořní kontejnerové přepravy ven.  U  Palagruži pak hledáme náměrový kompas, abychom si naměřili "míjecí kurs" - je to 60 stupňů - a naposled obrátili. Kompas na lodi chybí a tak Petr naměřuje provázkem na hlavním kompasu... Teorie nakonec překvapivě funguje a míjíme bájnou Palagružu v ideální stopě. Na skále barák asi pro 150 lidí a všichni uctivě pokyvují. Následuje focení pro sponzory, každý člen posádky minimálně ve 3 různých oblečcích, samozřejmě Palagruža v pozadí.

Zpět na Lastovo ... Valíme a stíháme dvě vedoucí lodě. Amíci asi neznají teorii tří obratů, takže ztratili a hledí na nás z uctivé vzdálenosti. Naopak my se postupně bléžíme k vedoucím dvěma lodím, v což jsme cestou na jih už ani nedoufali. Těšíme se, že u Lastova bude lehat vítr a tak to tam všem ukážeme. Začínají se nesměle objevovat slova jako druhé místo a podobně. S blízkostí Lastova vítr opravdu začíná polehávat... 

Odstartováno... jedeme někde okolo druhého/třetího místa, jede to málo, ale jede... Míříme okolo Žirje ven na moře. Na pravém křídle zuřivě odpadá posádka č. 6, které neřekneme jinak, než "amíci". My se ploužíme ven a kousek před Žirje nás předjíždí posádka č. 4. Poptávají pivo. My poptáváme aspoň půl uzlu. K výměně bohužel nedojde... Naši slovenští kamarádi a soupeři jsou pro nás po zbytek závodu "ozajstní". Amíci a ozajstní se stanou naší Nemesis první etapy, ale to zatím ještě netušíme.

Cesta na Vis... otočíme to okolo rohu Žirje a valíme na Vis. Chvílemi to nejede, chvílemi jo, až ... se dostáváme pod malý mrak. Má to dvě nevýhody - prší a hlavně tady vůbec nic nefouká. Vlevo vesele stoupají ozajstní na genáč, naopak dost vpravo valí pětka a kus za ní amíci. My se propadáme na čtvrté místo, nicméně stále hledíme vstříc posunu vpřed.

Průliv mezi Visem a Biševem... Po ne zcela povedených réčkách amíků a našich pečlivě vyanalizovaných otočných bodech se posouváme vřed. Průběžné podium, už je to tady ... Ale ne na dlouho. Amíci vymenili směnu, poslali tam hladové vlky a ti když viděli naše stařecká réčka prostředkem průlivu, tak se rozhodli pro odraz od břehu Biševa, miniréčko téměř po břehu a vše je opět jinak. Následně amíci dostávají spásný nápad (spásný tedy především pro nás). Nasazují genakr. My zatím pokorně valíme téměř na hraně stoupačky na Palagružu. Než amíci nasadí, zjistí že to úhlově nefunguje a shodí, tak jsme dávno v prachu.

Vzhůru na jih na Palagružu ... Pětka a ozajstní už jsou dávno pryč, sotva vidíme jejich záďová světla a nám na záda funí amíci. Stoupáme proti AWS cca 12-16 kun (už dávno jsme zjistili, že všechny údaje na Tamagoči jsou v kunách, akorát nemůžeme najít, kam se to tam strká), za kormidlem se střídají všichni včetně úplných nováčků, kteří kormidlují s jistotu mořských vlků. A v tom se z oparu začíná vynořovat bájná Palagruža...

Dojeli jsme do cíle první etapy na 2.místě. Máme radost, kterou demonstrujeme na přiložené fotografii. Usměvy jsou ovšem poněkud nucené, jelikož usmívat se přes únavu po 40 hodinách plavby, je obtížné. Těšíme se na spánek, takže dobrou  noc/ráno :)

S větrem o síle cca 15 uzlů jsme objeli souostroví Palagruža a nechali jsme ho poté za zády. Teď plachtíme směr Skrivena Luka.

Loď č.6 Kore přeje všem dobré  ráno po noční plavbě a těm, kteří nejsou na moři posílá tento krásný východ  slunce.

jsme vyzráli nad tamagočim! A to tak, že jsme ho vypnuli! Po tom, co jsme usoudili, že BSPB bude zřejmě "boat speed proti dnu" :) :) :) jsme se doklikali i k tomu, aby nám loďka ukazovala TWS (true wind speed), který jsme až doteď neměli... no nic, uživatelské rozhraní navigace B&G není zrovna nejpřívětivější... 

Slunce zapadlo, začal foukat vítr, připravili jsme si čelovky a těšíme se na noční  etapu. Přejeme hezkou plavbu všem posádkám a dobrou noc všem, kteří půjdou spát. Palagružo, těš se, zítra jsme u tebe!!!

Pevnina se vzdaluje a tak není divu, že nás navštívil tento malý  opeřenec. Po chvíli nám poděkoval za azyl a popřál hezkou plavbu. My mu děkujeme za návštěvu, jelikož nás alespoň na chvíli rozptýlil od melancholie způsobené malým větrem a přejeme mu hezký let.

Speciální zpráva pro okrsek módní policie Bukovany golf:

Možná se ptáte, čím je způsoben náš pomalý postup vpřed rychlostí až petinásobnou oproti našim soupeřům...

Přiložený snímek danou situaci vysvětluje. Část posádky opustila své jachtařské oblečení do lesa a oděla outfit pro babí léto (znalci již vědí, neznalci při prohlídce foto pochopí). Všechny ženy v okolí půl majle také pochopily a proto se jim musíme úprkem vzdalovat (a to vysvětluje bubliny za zádí).

Máme vás rádi a míříme vzhůru

Vaši teplárníci

Každý ze čtyř programů ukazuje jiný  směr  větru. Indikátor větru na lodi ukazuje téměř nulu. Čemu má tedy ubohý jachtař veřit?

Tak už taky balonujeme

Dnesny start prebehol uspesne,

nech to fuka

Dobrý den všem našim příznivcům, hlavně pak Bobovi a Jirkovi Bělohlávkovi, kteří nám jediní píší... Přikládám dokumentární snímek našeho kapitána a předstartovní atmosféry. Nyní letíme vstříc Visu cca 2-3 uzlovou rychlostí a atmosféra je plná naděje a očekávání. Zatím mi to trošku připadá jako párty IT kamarádů, protože hlavní činnost je programování plotteru, který je něco jako Tamagoči - každou chvíli se rozpláče a něco hlásí. Držte nám palce, zase se ozveme

Pro všechny naše přátele, maminky, babičky, milenky a milence,  prostě všechny, kteří nám fandí:

Loď číslo 6 s názvem Kore kapitána Petra Bartoše elegantně odstartovala rychlostí kolem 5 uzlů. Vytáhli jsme genakr, užíváme si mírného větru  (až skoro vánku) a prosíme Poseidona o silnější, ať můžeme jet s větrem o závod :)

Posadka Pavla Gertliho Modry Jelen po vcerajsom uspesnom prichode do Mariny Pirovac dnes zapocala v miernom vetriku trening pred zajtrajsim startom. 

Tesime sa na tyzden s prijemnymi ludmi na Palagruza Cup 2018